Všeobecné pojmy

 BU válka, boj, válečný, bojový.

BUSHI – (buši) válečník, bojovník, původní výraz pro příslušníka japonské vojenské šlechty – samuraje.

BUSHIDO – (bušido) cesta válečníka, etický kodex bushi, tedy samurajů, který zdůrazňoval čest, odvahu, oddanost, povinnost a poslušnost.

BUDO – (budó) doslova cesta boje, název pro japonská bojová umění, se zřetelem na duchovní význam cvičení, tedy protiklad k bujutsu, kde je hlavní zřetel kladen na bojovou účelnost. Nejznámějšími z nich jsou: judo, aikido, karatedo, kendo, iaido, jodo, kyudo, kobudo. V širším významu všechna japonská bojová umění, tedy jak budo, tak bujutsu. V nejširším přeneseném významu všechna bojová umění.

BUJUTSU – (budžucu) doslova umění válečníka, umění boje, nejvýstižněji bojové dovednosti (umění ve smyslu dovednost), předchůdce budo, hlavní význam v bujutsu má účelnost bojových technik. Nejznámějšími z nich jsou: jujutsu, aikijutsu, kenjutsu, iaijutsu.

BUGEI válečnictví, válečnické znalosti, jiný výraz pro bujutsu.

BUJIN – válečník, doslova válečný člověk, jiný výraz pro bushi.

BUKE válečnická rodina, válečnický klan.

cesta, výraz používaný pro duchovní význam bojového umění.

RYU – (rjů) škola, směr, styl.

DÓJÓ – (dódžó) místo, kde se cvičí bojová umění, doslova místnost pro cestu.

HONBU DOJO – (honbu dódžó) domovské dojo, tedy takové dojo, v kterém vyučuje vedoucí představitel daného stylu či školy.

BUDOKAN centrum pro výuku budo.

BUDOKA – ten kdo cvičí bojová umění, tedy budo.

KARATEKA ten kdo cvičí karate.

 AIKIDOKA ten kdo cvičí aikido.

 JUDOKA – (džudoka) ten kdo cvičí judo.

 KENDOKA ten kdo cvičí kendo.

 NINJA – (nindža) adept ninjutsu.

GI, DOGI – oblek na cvičení budo, lidově též nazývaný kimono.

 KARATEGI oblek na cvičení karate.

JUDOGI – (džudogi) oblek na cvičení judo.

OBI pás nošený ke gi.

HAKAMA – široké plizované kalhoty, které se nosí v některých stylech bojového umění přes spodní kalhoty od gi.

KYU – (kju) žákovský stupeň technické vyspělosti, označovaný barevnými pásy obi kromě černého.

DAN mistrovský stupeň technické vyspělosti označovaný černým pásem.

YUDANSHA – (judanša) nositel technického stupně dan.

MUDANSHA – (mudanša) doslova bez danu (mu – nic), cvičenec který není nositelem stupně dan.

RENSHI – (renši) nejnižší z trojice tradičních učitelských stupňů renshi, kioshi, hanshi, který znamenal asistenta učitele. Pro jeho získání je zpravidla podmínkou alespoň šestý dan.

KIOSHI – (kjóši) prostřední z trojice tradičních učitelských stupňů renshi, kioshi, hanshi, který znamenal učitele. Pro jeho získání je zpravidla podmínkou alespoň sedmý dan.

HANSHI – (hanši) nejvyšší z trojice tradičních učitelských stupňů renshi, kioshi, hanshi, který znamenal mistra. Pro jeho získání je zpravidla podmínkou alespoň osmý dan.

SHIHAN – (šihan) mistr.

SENSEI – (sensej) učitel, oslovení učitele – instruktora v bojovém umění.

SEMPAI – (sempaj) asistent učitele, pomocný instruktor.

KOHAI – (kohaj) tzv. mladší cvičenec, začátečník.

KAMIZA čestné místo v dójó.

SHINZA – čestné místo v dójó, zpravidla prezentované shintoistickým oltáříkem.

ZANSHIN – (zanšin) bdělost, připravenost, stav bdělé mysli.

KI vnitřní síla, duch, vnitřní energie člověka.

KIME ohnisko, bod, zpevnění těla v závěru techniky a soustředění veškeré energie do tohoto jediného bodu.

KIAI bojový výkřik.

MAAI – (maaj) vzdálenost mezi soupeři.

KIHON základní techniky.

KIHON IDO – cvičení základní techniky v pohybu.

KATA – forma, předem určená a přesně předepsaná forma nácviku.

KUMITE – cvičení s partnerem, zápas.

YAKUSOKU KUMITE – (jokusoku kumite) předem dohodnuté cvičení s partnerem, jsou dohodnuty techniky, případně způsob.

JIYU KUMITE – (džijů kumite) volné, předem nedohodnuté cvičení s partnerem, volný zápas.

KIHON KUMITE – základní kumite, tedy základní cvičeni s partnerem, může se jednat o kumite, kde jsou použity techniky v základní podobě, tedy ve formě kihon, nebo o kumite které tvoří základ daného stylu.

IPPON KUMITE – kumite na jeden krok, tedy kumite jedinou akcí.

KIHON IPPON KUMITE – základní kumite na jeden krok.

GOHON KUMITE kumite na pět kroků, útočník provede pět útoků, obránce provádí pouze obranu a až při posledním protiútok.

OKURI KUMITE – kumite kdy útočník provede útok, obránce provede protiútok a útočník na něj opět reaguje s obranou a protiútokem.

HAPPO KUMITE kumite proti více útočníkům.

RANDORI – cvičení s partnerem, zápas, jiný výraz pro jiyu kumite.

SHIAI – (šaj) utkání, soutěžní zápas.

SUN DOME – zastavení útoku těsnš před cílem

BUNKAI aplikace technik se soupeřem v kata.

EMBUSEN – linie pohybu, půdorys v kata

MAE – dopředu.

YOKO – (joko) stranou.

USHIRO – (uširo) dozadu.

MIGI pravý, vpravo.

HIDARI – levý, vlevo.

GYAKU – (gjaku) opačný, protilehlý.

IRIMI – vstup do soupeře, pohyb směrem dovnitř.

SUWARI v kleče, v sedě.

SEIZA – (sejza) sed klečmo na patách.

REI – (rej) pozdrav prováděný úklonou.

 SENSEINI REI pozdrav učiteli.

SHOMENNI REI – pozdrav čelnímu, tedy čestnému místu.

SHINZANI REI – pozdrav shinze, tedy čestnému místu v dójó.

OTAKANI REI – vzájemný pozdrav s partnerem.

RICU REI – pozdrav v postoji.

ZA REI pozdrav v sedu klečmo na patách.

TORI ten který provádí techniku, ten kdo útočí.

BOGYO – obrana.

KOKYU HO – (kokju hó) dechová cvičení.

MISOGI doslova duševní pročištění, očistné meditační a dechové cvičení.

NOGARE – způsob dýchání, dechové cvičení, jiné než ibuki.

IBUKI – způsob dýchání, dechové cvičení k rozvoji energie těla.

TEGATANA – takzvaná mečová ruka, malíková hrana ruky a předloktí používaná v boji obdobně jako meč.

TAMESHI VARI – přerážecí test, přerážení předmětu úderem, nebo kopem.

TAMESHI GIRI sekací test, přeseknutí předmětu mečem, testování mečů sekacím testem.

TATAMI žíněnka na cvičení, původně rohože z rýžové slámy.

MAKIWARA úderové prkno, sloužící k nácviku úderů.


Comments are closed.